… abo rozgrono wó bomach

Som se pśedewzeł, nic njenapisaś wó mrětwje. Kak jo to pak móžno w tych casach, gaž problemy wjelikego swěta su se zasej derili do Serbow? Nadalej jano powědaś wó narodnych drastwach, wó rewitalizaciji mamineje rěcy?

„Napšawdu, som žywy w śamnych casach!
Dowěrliwe słowo jo głupe. Coło bźez ropow
pokazujo na njecuśniwosć. Smjejaŕ
tšašnu powěsć hyšći njeznajo.
Kake casy to su, gaž
rozgrono wó bomach jo pśisamem z grěchom,
dla togo až mjelcanje k wjele njestatkam na se ma!
Ten, kenž w měrje pśez drogu źo,
drje njejo k dostaśu za pśijaśelow,
kótarež w nuzy su.”

Tak jo zbasnił Bertolt Brecht „Na pótomstwo”. Jo to tak? Kněz BB hyšći njejo wěźeł, až rozgrono wó bomach źinsa wopśimjejo wšykne problemy swěta. Kak móžomy našu rěc woplěwaś, gaž se njesmějomy zejś pód lipami? Gaž lipy a druge bomy su zeschnuli? No, derje, zachopmy powědaś wó bomach. To buźo rozgrono wó tom, kak buźomy w pśichoźe žywe. Nadpismo togo komentara jo pśedstajony titel knigłow kolumbiskego awtora Gabriela G. Márqueza „El amor en los tiempos del cólera”. Špańske słowo „cólera“ njejo jano ta chórosć cholera, ale ma pśedewšym drugi wuznam: „rozgórjonosć, gniw”.

Něntejšna strowotniska kriza se zminjo, ale nadalej zawóstanu druge krize: globalizacija, klimowa katastrofa, nowy pšawicaŕski radikalizm, europska politiska kriza, socialna njerownowaga. Wšykno zwisujo ze wšyknym. Ta šwedska Gretka jo groniła: „Ja cu, až wy pśiźośo do paniki.” To njejo dobra rada; panika nikula njewjeźo k dobremu rozwězanju problemow. Panika a gniw njamóžotej pśewinuś něntejšnu zajěźonu situaciju na swěśe. Derje pak jo, až młoda generacija jo wócuśeła. To jo za mnjo pśikład rojoweje inteligentnosći.

Kak něnto dalej, gaž k wšyknym drugim hyšći pśiźo pandemija? Ta płucowa chórosć njejo daniž carna mrětwa daniž cholera. Njebuźo wutamaś serbski lud abo cełu ciwilizaciju. Njedejali se zaźaržaś paniski ako by śerpjeli pód egyptojskimi plogami. Hygiena a wótstawk za wětšy źěl dosegatej. K tomu pśiźo wobglědniwosć. Moderna rěc jo wunamakała wuraz „socialne kontakty”, kenž jo był dotychměst wósebnje popularny mjazy młodymi luźimi. Wšuźi něnto cytamy, až mamy wobgranicowaś naše „socialne kontakty”. Ale nichten njamóžo sam žywe byś. Źo jano wó to, až jano chylku njedejali sejźeś we wjelikich stadijach a w nabite połnych kjarcmach. Weto móžomy naše socialne zwiski w casu gniwa a chórosći derje zdźaržaś. Dłujcko njejsom tak cesto telefoněrował ze swójeju źowku w Šotiskej ako slědny tyźeń.

Gaž pandemija buźo raz mimo, naźejam se, až móžomy to rozgrono wó bomach dokóńcyś a se do źěła daś w našom globalizěrowanem swěśe.

Skrocona werzija wózjawjona ako komentar na cerkwinem boce Nowego casnika, měrc 2020.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s