מנא מנא תקל ופרסין

Znamje na sćěnje nichten njemógał pśewiźeś, ale Belšazar, ten pśeskobodny babyloniski kral, njejo zamógł je wukłasć. Jano mudry profet Daniel jo mógał wucytaś, až kraj pójźo kamsy. Parada zwěšćelowarjow zagubjenja slědnych 3000 lět wobskjaržujo skazenje a pśemódlenje pśibogam. Menetekel pśibytnosći pak njejo napisał Bog starego testamenta, ale dogma njeskóńcnego rozrosćenja. מנא מנא תקל ופרסין (mene mene tekel uparsin) – licone, wažone a ako njedosegajuce pósuźone. Take powědanje jo witśi watśi, groni frakcija žorta a šposa. Wót lěgwa wubójanych jo jich wóstawk wjele wětšy ako jo w casu pandemije do rady dane. Wšykno w mjenju lichoty, pódpěrowane wót samsewuměnjonych ekspertow, kenž maju wšo rozpłošenje za wuzbytne. Kśik buźo pak wjeliki: „Běda, běda, ty wjelike město Babylon, ty mócne město, pśeto we jadnej štunźe jo twój sud pśišeł. A kupce na zemi budu płakaś a žałosćiś nad nim, dokulaž jich wóru nicht wěcej njebuźo kupowaś.” [Zjawj 18]

Kuždy ma w głowje nanejmjenjej jaden datum, kótaryž cełe žywjenje jo pśeměnił, na pśikład 8.5.1945, 3.10.1990, 11.9.2001. W krotkem casu buźomy teke diskutěrowaś, kak swět jo wuglědał pśed koronu. Za mnjo jo kradu jasne, až pandemija jo teke kriza našogo politiskego systema, našeje něntejšneje wašnje producěrowanja a zgromadnego žywjenja.

Ako jo wózjawił Club of Rom w lěśe 1972 prědnu rozpšawu wó granicach rozrosćenja, njejsu to za wažne měli na pódwjacorje. Na tudejšem boce zeleznego zapowjeska su kněžece jano chachali. Problem se prějo. Wóno jo pak globalny a strukturelny. Zwětšego se njeźiwa na zwisk mjazy globalizaciju a klimoweju katastrofu. W našom kraju se wiźi problematika z migraciju z wida moraliskeje winowatosći skerjej ako konflikt z pšawicaŕskim radikalizmom. Ceły wobraz lěbda pśiźo pśed kameru. Nawalowanje namócy, terorizma a domacnych wójnow we wěstych stronach swěta zewšym žeden pśipad njejo. A rowno tak žeden pśipad njejo, až na pśikład w Africe góspodaŕstwo a wobswět stej tak skazonej, až miliony njamaju žeden pśichod. Kužde lěto jo Nimska sebje chwaliła, až jo Exportweltmeister. Wónaka sława, kenž žedne serbske słowo njezasłužyjo. Źo štycy strukturelna zmólka? Za stabilitu systema jo absurdna njeskóńcna dynamika dogórjejka trěbna. Pśecej zasej su nowe produkty notne; stare muse „obsolescentne” (zachadne) byś.

A my Serby? Na konferency Domowiny wó strukturnej změnje we Łužycy som z głowu wijucy słyšał, až su zasej pominali pó brunicy nowu wjeliku industriju, nowe „megamašiny” (ako jo raz gronił systemkritiski filozof Rudolf Bahro). Žedna dalšna Tesla factory nas wšak njewumóžyjo. Koronakriza jo zasej wukopała wótzabyte słowo „systemkritiski“. No, pón, buźmy kreatiwne a systemkritiske!

Bibliski citat pó: Biblija abo to zełe Sswėte Pißmo Starego a Nowego Teʃtamenta, do ßerʃkeje rėzy pʃcheʃtawjone, wot nowotki pilṅe pʃcheglėdane a pʃcheporėżane. Hala: Kanʃtein (1868).

Bildka https://de.wikipedia.org/wiki/Menetekel

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s