Wenden vs. Sorben

Pśecej zasej se nimske casnikarje a druge zajmowane nimske luźe pšašaju: „Wer sind denn eigentlich die Sorben – und wer die Wenden?“ Wótegrono z jadnorymi racionalnymi słowami jo wjelgin krotko: Serby su nejmjeńšy słowjański lud, žeden rozdźěl mjazy „Sorben“ a „Wenden1 drje njejo: „My Serby smy“.2  Pśeto wobej wuraza teke źinsa swóje wopšawnjenje matej.

Dla  cogo ale narowno, gaž teke nawokoło źo. Dłujcke wótegrono3 zwisujo ze stawiznami a ma cyniś z cuśniwosćami a ze wšakorakimi wobstojnosćami w Dolnej a Górnej Łužycy. Romarje su pomjenjowali słowjańske rody „veneti“, kenž su sedlili něźi na pódzajtšo Łobja. Z togo drje póchada „Wenden“. Sami se pomjenjujomy „Serby“ (snaź z łatyńskeje, „sorabi“), wót kótarež póchada słowo „Sorben“, kenž jo se drje mócnjejše zwigało akle w 19. stolěśe, lěcrownož su teke starše dopokaze. Stolěśa dłujko nimski wuraz „Wenden“ jo był běžny za wšykne pódwjacornosłowjańske rody. Źinsa mamy w Nimskej jano dwě słowjańskej ludowej kupce, kenž stej wusko swójźbnej. Kužda ma pak swóju rěcnu wariantu.

 Dolnej Łužycy se nadalej wužywa nimske zapśimjeśe „Wenden“, głownje mjazy staršymi luźami, a snaź wósebnje mjazy Serbami, kenž su swóju rěc zgubili a jano nimski powědaju. Ta we wětšynje kśesćijański zmyslona wejsańska ludnosć dolnołužyskich Serbow njejo kśěła pómjenowanje „Sorben“ akceptěrowaś, dokulaž stawizniske rozswětlenje jo pśichadało pśedewšym ze serbskeje Górneje Łužyce, což su tudejšne Dolnołužycanarje ako drje bliske, ale nic swójo rozměli. Wuraz „Sorben“ jo cesto zwězany z nazgónjenjami póstajenja zwenka w casu NDR. Zawěrno su byli wšake socialistiske indoktrinacije, kenž su wuchadali abo su se zdali wuchadaś z Budyšyna, wót tych cerwjenych „Sorben“. Nanuzkane wustajenja zwjercha su póroźili rozšyrjone nastajenje: „Wenden sollen wir nicht mehr sein, Sorben wollen wir nicht sein, dann sind wir eben Deutsche.“4 Toś móžomy wužywanje zapśimjeśa „Wenden“ teke rozměś na jadnom boce ako wopyt wulichowanja wót socialistiskeje diktatury a jich pśedpisanych zapśimjeśow a na drugem boce ako gjardosć na swójske kórjenje.

 Za drugich jo wšak nimske pomjenjenje „Sorben“ pśigódnjejše, dokulaž se zda ako rěcywědnje korektne bźeze pózdatnje cuzeje rěcneje slězyny. K tomu pśiźo wótgódnośece nałožowanje słowowu „wendisch“ a „Wenden“ ako gódło w zachadnosći. Toś górnołužyske Serby a teke žedne luźe w Dolnej Łužycy to lubjej wužywaju. Młodša generacija te rozdźěle pśiběrajuce njezawupytnjo a groni jano „Sorben“ abo „Sorbisch“. Wugronjenje, w Dolnej Łužycy bydle „Wenden“, w Górnej Łužycy „Sorben“, njejo wědomnostnje korektne. Weto musymy akceptěrowaś, až se to tak w ludowej rěcy nałožujo.

Oficialne politiski korektne dwójne pomjenjenje jo „Sorben/Wenden“ abo „sorbisch/wendisch“, ako to stoj w kaznjach Bramborskeje. Rada Starostow Zgromaźeństwa Serbow a iniciatiwa za Serbski Sejm se teke za to zasajźijotej, rownopšawnje „Wenden und Sorben“ wužywaś. Cerkwina kazń Ewangelskeje cerkwje Barlinja–Bramborskeje–šlazyńskeje Górneje Łužyce formulěrujo teke wuwažonje „Sorben und Wenden“.

Wětošojski nimski faraŕ Klaus Lischewsky (1935–2014) jo zwěsćił: „Wenn die einen den Sorbenbegriff auf sich beziehen wollen, ist das genauso zu akzeptieren, wie der Wille der Wenden der Niederlausitz, ihn abzulehnen – beide Gruppen sollten es in alter slawischer Verbundenheit einfach so akzeptieren.”

We wobłuku ewangelskeje cerkwje w Bramborskej su se pśecej wužywali słowa „Wendische Bibel, wendischer Gottesdienst, wendisches Gesangbuch“ atd. Take słowa su toś znamjenja dolnoserbskego kśesćijaństwa. Na tu tradiciju jo Spěchowańske towaristwo za serbsku rěc w cerkwi z. t. gjarde a co ju wobchowaś a dalej dawaś. Mam na pśikład wusćełanja RBB ako wudaśe magacina Łužyca wót 16.07.2017 za njesensibelne, gaž se pśełožujo „Serbski cerkwiny źeń w Tšupcu“, „serbska namša“, „serbske kjarliže“ atd. ako „Sorbischer Kirchentag“, „sorbischer Gottesdienst“, „sorbische Kirchenlieder“ etc., lěcrownož nichten z organizatorow njejo zapśimjeśa tak wužywał. Stojnišćo fararja Lischewskego jo pak dobre rozpokazowanje tolerance. Njeakceptabelne jo ceste górnoserbske wupominanje pars pro toto: „sorbisch“, gaž se měni jano „górnoserbski“ (na pśikład CD „Sorbisch leicht“). Cesćejše wužywanje słowka „wendisch“ jo zawěsće w pśitomnosći móžne, gaž jano dolnołužyske Serby su měnjone.

 Pśi pśełožowanju se musy pśecej na kontekst glědaś, na pśikład: „wendische Kirchengeschichte“, „wendische Fußballmannschaft“ – „sorbische Institutionen“, „sorbisches Festival“ – „sorbisches/wendisches Gemeinwesen“, „Rat der Sorben und Wenden“, abo teke „sorbische Hochzeit“ pśeśiwo „wendische Hochzeit“ pśeśiwo „sorbische/wendische Hochzeit“, źož w serbskej rěcy pśecej „serbski“ stoj. Hurazy ako „wendisch–sorbischer“ se dej hobijaś. Problematiski jo rozeznawanje Serbow Dolneje a Górneje Łužyce. „Wenden/Sorben der Niederlausitz – Sorben der Oberlausitz“ a „niedersorbisch – obersorbisch“ respektiwnje „wendisch/niedersorbisch – obersorbisch“ abo wótergi teke na pśikład „wendisches–sorbisches Fußballspiel“ su se góźece zapśimjeśowe póriki.

  1. M. Witkojc
  2. H. Leipner: Wenden = Sorben. Rozhlad 65, 2/2015, s. 2.
  3. P. Šurman: Sorben/Wenden – eine Begriffserklärung. Serbski Chóśebuz, wudawaŕ: S. Krestin. Chóśebuz: Regia 2011, s. 135.
  4. za W. Měškanka (wósobinska komunikacija, 2017).
Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s