Powěsć z drugego swěta: „Neznámé bytosti jsou tady!“1

Na zachopjeńku mójogo studija w Praze smy gnali do science fiction filma wót Stevena Spielberga „Blízká setkání třetího druhu2 (Bliske zmakanja tśeśego schójźeńka). Źinsa se mě zda film zastarany, ale tencas smy byli fasciněrowane, skerjej dla togo, až smy jo mógali wiźeś w praskej Lucernje w originalnej rěcy (z českimi pódtitelami). Głowny element jadnanja jo komunikacija ze zwenkazemskimi. Wědomnostniki to cynje we filmje z muziku. Ze synthesizerom graju slěd pěś tonow „d–e–c–C–G“ a maju naźeju, až stwórjenja z drugego swěta to rozměju. Wóni su pak dosć inteligentne a zazdaśim rozměju kumštnu rěc solresol, we kótarejž te zuki maju wuznam H–E–L–L–O. Wšojadno, lěc to tak jo abo njejo, na kuždy pad jo widobne, až muzika pśinosujo k dorozměśeju.

Serby njejsu z drugego swěta. Nawopak. Wótergi pak jo lěbda znate, až smy domorodne. Gaž źěłowa kupka „Serbska namša“ pśiźo do někakeje wósady z naraźenim serbskeje abo dwójorěcneje namše, jo prědna reakcija, až tam pla nich, w tej łužyskej wjažce, nicht serbski njepowěda. Jo, tam w Budyšynje su Serby, ale wu nich znate njejsu. Tak někak běźe teke rozestajanja wó sedleńskem rumje Serbow. Tšachy pśed skontaktowanim su wjelike – pśizemjejo cuza kosmiska łoź, z wjele pjenjez kumštnje konstruěrowana? Trjeba něnto kuždy jaden serbski wupokaz a kužda jadnu serbsku drastwu? Take „argumenty“ njejsu spśegnawane, som to sam słyšał abo cytał. Se wě, až wobchad na drogach buźo smjerś tšašny ze serbskimi napismami na toflickach, ako jo gronił zwězkowe ministarstwo za wobchad. Žeden zmysł pilnowanje wó drugu rěc pak njama, až te zwenkazemske Serby derje nimski powědaju.

Take wugrona njamaju nic z realnym žywjenim cyniś. To jo take wugrono a cyste njeznaśe. Dolnonimski namšaŕ na Nimskem ewangelskem cerkwinem dnju jo mě wulicował, až naša serbsko–nimska namša w cerkwi sw. Tomaša jo ta nejrědnjejša na cełem swěźenju w Barlinju była. Lěcrownož nic serbskego rozměł njejo, ta ceła atmosfera a naše kjarliže su jomu direktnje do wutšoby dojšli.

Wobmyslenja su na zachopjeńku wjelike byli, ako smy kśěli cesćiś Jana B. Fabriciusa w lěśe reformaciskego jubileja z dwójorěcnu namšu w Kórjenju. Napóslědku su kórjeńske wósadniki jogo wuznam ako pśestajaŕ Nowego testamenta do serbskeje rěcy rozměli a na towarišenje pó namše swóje drogotne stare serbske spiwarske sobu pśinjasli. Žeńske su gnali domoj pó serbsku drastwu na najśpje.

W Tšupcu jo se nimski wósadny faraŕ Christoph Hanke tež nejžpjerwjej wubójał togo UFO jadnogo Serbskego cerkwinego dnja. Žedno UFO njejo było wiźone, až jo to cele hynac pśišło. Na pśemóžecem kśesćijańskem ludowem swěźenju su se zmakali tradicija a moderna, stare a młode w jadnej rěcy, kenž jo zazdaśim južo zgubjona. Tšupcański wósadnik Fred Kunze jo mě napisał w nimskej rěcy: „Serbske wědobnje jo ze Serbskim cerkwinym dnjom zasej stupiło, teke pśez wuběrny chorowy koncert. Ten jaden abo drugi jo zajm dostał wuknuś serbsku rěc. Tšupc ma wóstaś part rěcnego teritorija!“

„Ty mě wiźiš“ – to jo było moto Nimskego ewangelskego cerkwinego dnja. Ako mjeńšyna jo cesto śěžko byś wiźona wót wětšyny. Zarědowanja ako we Tšupcu su wažne, aby pśedsudki wótpórali. Muzika ako rěc duše móžo teke w realnem žywjenju k mjazsobnemu dorozměśeju pśipomagaś.

Bildka: Česká televize.

  1. Njeznate stwórjenja su how.
  2. w originale Close Encounters of the Third Kind
Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s